Tourism Organisation of Tivat

Dějiny města

O původu názvu Tivat existují tři různé domněnky. Podle první hypotézy je název města odvozen ze jména ilyrské královny Teuty, jejíž sídelním městem byl Risan, zatímco v okolí dnešníhoTivatu měla královna letohrádek. Druhá hypotéza má za to, že název města vznikl na základě jmen křesťanských svatých jako Sanctus Theodorus, Theodosius, Theodotus, Theodulus anebo středověkého termínu z XII. století pro pozemkové vlastnictví Theudo, Teodo. Třetí názor ještě čeká na důkladné a podrobnější odůvodnění: podle něj pochází název města z keltského výrazu „touto“, s významem „město“.

Dějiny Kotorského zálivu se dělí na následující období: ilyrské, římsko-byzantské, srbské, benátsko-turecké a rakousko-uherské. Všechna tato dějinná období zanechala hluboké stopy i na pobřeží Tivatského zálivu; jejich svědky jsou četné archeologické vykopávky i dochované památky staré architektury, jakož i psané prameny.

Z ilyrského období, jehož konec spadá do roku 168-167 př. n. l., kdy se zhroutilo ilyrské panství, pochází několik archeologických nálezů. Římské období zanechalo více stop. Ve starší literatuře se často vyskytoval názor, že se na území lokality Bobovište (dnes Kalardovo) nacházelo nějaké staré město. Stoupenci této hypotézy přepokládali, že se jedná o osídlení, totožné s dávným městem Acruvium. Tato hypotéza dodnes nebyla vyvrácena, ale ani potvrzena, a má své místo ve vědě s tím, že se jako možné umístění sídliště předpokládají i jiné lokality v přímém i vzdálenějším sousedství Tivatu.

Období srbského státu začalo v Kotoru roku 1185. Tímto rokem počínaje a rokem 1370 konče byl Kotor a jeho okolí součástí srbského středověkého království dynastie Nemanjičů. Ve XIII. století na poloostrově Prevlaka u Tivatu svatý Sáva, v rámci zakládání srbské církve, určil Prevlaku jako sídelní místo zetského biskupa. Zde, na základech starého benediktinského kláštera, byl vybudován klášter, zasvěcený Sv. Archandělu Michaelovi.

Roku 1420 obsadila Kotor a okolí spolu s poloostrovem Luštica a Prevlakou Benátská Republika.

Období, které následovalo po nastolení moci Benátek, se vyznačuje častými střety s tureckými i jinými vojsky, trvajícími až do konce XVIII. století.

Významným mezníkem v dějinách Kotorského zálivu je pád Benátské Republiky roku 1797. Tímto rokem začalo dvacetileté období, kdy na území Zálivu jedno panství střídalo druhé. Řadu cizích nadvlád ukončila roku 1814 nadvláda Rakousko-Uherska, která přetrvala až do roku 1918, kdy byla rakousko-uherská monarchie poražena.

Tivat se jako město znovu začal rozvíjet až koncem XIX. století, kdy byl založen vojensko-námořní přístav Arsenal. Do doby vybudování přístavu byly rozsáhlé pozemky soustředěny v rukou feudální šlechty, sídlící na území Prčanju, Perastu, Dobroty a Kotoru.